Minimální mzda v EU je až 52 tisíc korun. V Česku zůstává pátá nejnižší, ukazuje nové porovnání

I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Praha – Minimální mzdu od ledna roku 2016 zvyšuje nejen Česká republika, ale také dalších deset zemí Evropské unie. Ve čtyřech státech je navíc zvýšení stále ještě ve hře.
I po novoročním zvýšení ale bude minimální mzda v Česku zhruba 5,25krát nižší než v Lucembursku, kde je nejvyšší. Zatímco zaměstnanci v Lucembursku mají nárok na nejméně 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun, v Česku to bude 9900 korun. Jde o pátou nejnižší částku v Unii.
Ukazuje to porovnání, které na základě údajů z Eurostatu a jednotlivých národních úřadů sestavil online deník Aktuálně.cz.
Lépe nevychází Česká republika z evropského srovnání ani v případě, že minimální mzdy přepočteme podle kupní síly tak, aby se odstranily cenové rozdíly mezi zeměmi.
Minimální mzdu nyní v EU negarantují pouze Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Kypr a Itálie. Německo ji celoplošně zavedlo teprve před rokem.
Nepomůže ani přepočet
Pokud srovnáme, co si obyvatelé mohou z minimální mzdy ve své zemi koupit, tak se rozdíl mezi Českem a zbytkem Unie sice zmenší, ale nijak výrazně.
Eurostat přepočítává mzdy na standard kupní síly (PPS). Jedná se o společnou jednotku, která zohledňuje cenové rozdíly a za kterou si lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb. Česká minimální mzda podle posledních dostupných údajů (k červenci 2015) činila 521 PPS, což je šesté nejnižší číslo v Unii. Rozdíl oproti Lucembursku či Německu je ale nižší než při porovnání absolutních hodnot.
Zásobárna levných zaměstnanců
Nízkou minimální mzdu vítají hlavně zahraniční zaměstnavatelé – česká pracovní síla je stojí méně než v jiných zemích EU.
Nízké sazby dlouhodobě kritizují hlavně odboráři. Česko se podle nich kvůli malé minimální mzdě stává zásobárnou levné pracovní síly, což je důvod, proč si tuzemský zaměstnanec vydělá na stejné pozici méně než třeba v Německu nebo ve Španělsku. A lidé s nižšími příjmy si toho logicky mohou koupit méně.