Dlužníky čeká prominutí dluhů

Statisícům lidí, po nichž jdou exekutoři, se uleví. Poslanci ve středu definitivně schválili novelu, podle které se za dva roky začnou zastavovat dlouhá léta bezvýsledně vymáhané dluhy. Odborníci odhadují, že by se to mohlo týkat desítek až stovek tisíc osob.

Milostivé léto

GDPR – ochrana osobních údajů

Společnost je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Většina Čechů se už zadlužila, každý třetí rizikově

Zkušenost s půjčkou na nákup zboží mají dvě třetiny domácností, přičemž třetina si půjčila opakovaně. V současné době půjčku splácí 27 procent Čechů. Takřka každý třetí dlužník si však půjčuje rizikovým způsobem, většinou u nebankovní společnosti či přímo u prodejce zboží.

Jen třetina lidí z 1030 Čechů oslovených v lednovém průzkumu NMS Market Research pro Českou bankovní asociaci (ČBA) si ještě nikdy nekoupila zboží na splátky či si jednorázově nepůjčila na jeho koupi.

Zbylé dvě třetiny už zkušenost s půjčkou mají. V současné době splácí nějaký úvěr 27 procent Čechů. Dalších 37 procent má zkušenost s úvěrem z minulosti. Dvě a více půjček splácí třetina lidí.

Dvě třetiny Čechů si půjčují především od nebankovních společností či si zboží koupí na splátky přímo u prodejce, do banky pro půjčku pak zavítají více než dvě pětiny zájemců.

Půjčují si impulzivně

Pryč už jsou doby, kdy si lidé na pořízení nějakého zboží nejdříve našetřili. Nyní jednají mnohem impulzivněji. Hlavním důvodem, proč si lidé na nákup zboží půjčili, byla totiž v 41 procentech případů výhodná akce na splátky a v 37 procentech pak neochota šetřit. Třetinu lidí k půjčce vedl nedostatek potřebných financí, ať již dlouhodobý či dočasný.

„Češi již nejsou tak zvyklí si šetřit na konkrétní nákup jako tomu bývalo dříve a jsou relativně více netrpěliví. Proto půjčkám dominuje spotřební zboží přímo od prodejců. Řada spotřebitelů má přitom dvě a více půjček což pochopitelně zvyšuje riziko platební neschopnosti a následnou nutnost konsolidace půjček,“ uvedl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.

Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku (30 procent), bílé zboží (24 procent), auto či motorku (22 procent), bytové zařízení a nábytek (15 procent), ale i na rekonstrukci bydlení (13 procent).

Rizikově si půjčuje každý třetí

Češi v průměru dluží 45 tisíc, ovšem rozptyl výší jejich půjček je veliký. Více než třetina lidí splácí do 20 tisíc korun, více než čtvrtina pak od 20 tisíc do 100 tisíc korun, další třetina pak více než 100 tisíc korun.

Podle průzkum nejvíce lidí (18 procent) splácí půjčku ve výši od 100 tisíc do 250 tisíc korun.

Výzkum se zaměřil i na to, zda si lidé půjčují rizikovým způsobem. Tzn., zda mají v současné době více půjček, jestli neschopnost splácet řeší další půjčkou, půjčují si na běžnou spotřebu či zábavu, v minulosti měli alespoň čtyři půjčky apod.  Výsledky pak ukázaly, že skóre rizikového půjčování vykazuje takřka každý třetí Čech, který si půjčuje. Tři čtvrtiny z nich přitom mají nebo měli půjčku od nebankovní společnosti nebo přímo od prodejce zboží.

Mezi rizikově si půjčujícími jsou mnohem častěji muži než ženy. K rizikovým půjčkám také více tíhnou lidé ve středním věku 35-54 let (25 procent). Podle průzkumu tendence rizikově si půjčovat klesá s rostoucím vzděláním a především s vyššími úsporami domácnosti. Například z domácností s úsporami menšími než 10 tisíc korun je rizikově zadlužena každá třetí domácnost.

Každý druhý Čech si chce půjčit

Omezovat se v čerpání úvěrů či půjček Češi neplánují ani letos. Zadlužit se má totiž v plánu zhruba polovina lidí. Nejčastěji se chystají úvěrem řešit koupi bytu, auta či investovat do vylepšení bydlení.Průzkum agentury Ipsos pro společnost Essox ukázal, že chuť obyvatel České republiky půjčovat si neklesne ani v roce 2018. Podle Jany Hanušové ze společnosti Essox tomu nahrává i „stávající situace na trhu finančních služeb, kdy je v České republice vysoká konkurence poskytovatelů úvěrů, a ta udržuje historicky nejlepší podmínky úvěrů pro spotřebitele.”Polovina lidí by byla ochotna si půjčit na financování koupě nemovitosti, další čtvrtina pak na investice do bydlení. Jak uvádějí finanční odborníci, je rekordní zájem občanů o investice do nemovitostí a bydlení dlouhodobým trendem několika uplynulých let.

Auto na úvěr zvažuje každý čtvrtý

Překvapivý byl podle nich zájem o půjčku na pořízení osobního automobilu, který v průzkumu potvrdila více než čtvrtina oslovených. Financovat pořízení auta úvěrem mají v plánu dokonce dva pětiny mladých lidí ve věku 18 až 26 let.

„V oblasti financování automobilů došlo v posledních letech k velké profesionalizaci při schvalování úvěrů,” uvedl Luděk Čermák z Essox.

Podstatně nižší ochotu půjčovat si uvádějí spotřebitelé u nákupu domácích spotřebičů (13 procent respondentů) či elektroniky, jako jsou mobilní telefony, počítače, či tablety (pět procent respondentů).

Na běžné výdaje si v letošním roce plánuje formou kreditní karty či kontokorentního úvěru půjčovat necelých 11 procent lidí.

Jak se zachovat, když zaměstnavatel přestane vyplácet mzdu

Někteří zaměstnanci se už bohužel setkali s tím, že se jejich zaměstnavatel opozdí s výplatou mzdy či jim dokonce i několik měsíců neplatí vůbec. Pokud se do takové situace dostanete, máte podle zákoníku práce nárok na okamžité zrušení pracovního poměru.Zaměstnavatel dluží výplatu i našemu čtenáři, který se se svým problémem obrátil na redakci.„Můj zaměstnavatel mně už několikrát nevyplatil v pravidelném termínu mzdu. Nyní mně dluží mzdu opět, a to za více než dva měsíce. Nebaví mě pořád jeho chlácholení, že dlužnou mzdu zaplatí, a proto jsem si našel jinou práci, kde jsou ochotni mě ihned přijmout,” napsal čtenář.Problém v jeho případě, ale nastal ve chvíli, kdy svému zaměstnavateli oznámil, že chce okamžitě odejít. „Můj stávající zaměstnavatel mě odmítá propustit a tvrdí, že musím podat řádnou výpověď. Jenže po dvou měsících už nemusím nabízenou práci dostat,” dodal.

Pracovní poměr je možné zrušit okamžitě

Podle právníka Jana Dubenského zákoník práce stanoví jednoznačně, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.„V případě čtenáře je velmi účinným prostředkem využít ustanovení § 56 zákona o okamžitém zrušení pracovního poměru. Toto ustanovení umožňuje zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, když mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část, a to do 15 dnů po uplynutí období splatnosti,” upozornil Dubenský.Podle něho tak čtenářův zaměstnavatel nemá pravdu, že ukončit pracovní poměr s ním můžete pouze dvouměsíční výpovědí.„Argumentace s výpovědní dobou má naopak pro vašeho zaměstnavatele v tomto případě nepříznivý dopad proto, že zákoník práce stanoví, že zaměstnanci, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce této výpovědní doby,” upozornil Dubenský.Zaměstnavatel tak musí vyplatit nejenom dlužnou mzdu, ale i mzdu za dva měsíce navíc, což je účinná zákonná hrozba pro ty zaměstnavatele, kteří své povinnosti v tomto směru neplní.

 

Desatero bezpečného nakupování na internetu

Češi stále více nakupují vánoční dárky v e-shopech, on-line prodeje v tomto období raketově rostou. Toho v posledních letech zkoušejí využít novodobí internetoví kapsáři – zloději dat.Právě před Vánoci se podle bank odehrává nejvíc internetových útoků, které mají obvykle za cíl odcizit obětem přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, resp. zjistit číslo jejich bankovních karet a připravit je o peníze.Vedle stále častějších útoků internetových lapků, kterým mnozí lidé nahrávají vlastní neopatrností, je podle bankéřů problémem i to, že se v Česku začínají rozmáhat nejrůznější internetové a mobilní aplikace, které nabízejí srovnání výdajů a z toho vyplývající slevy na nákup zboží a služeb.„Některé z těchto aplikací za to od lidí požadují souhlas s použitím přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví. Jakkoli se za těmito aplikacemi neskrývají zloději, ale spíše mladí internetoví nadšenci, je velký otazník, jak dokáží své systémy zabezpečit právě před zloději, pro které jsou jejich aplikace, plné citlivých klientských údajů, pochopitelně lákavým soustem,“ říká Filip Hrubý z České spořitelny.Současně banka v desateru radí, na co si dát při nakupování na internetu největší pozor.

Jak se vyhnout podvodným e-shopům

Předvánoční nákupní horečka začíná a většina Čechů se chystá pořizovat dárky hlavně v e-shopech. Jak ale upozorňují spotřebitelské organizace, na internetu se to stále více hemží podvodnými prodejci. Přinášíme proto několik rad odborníků, jak je poznat a nespadnout do pasti.Podle Lukáše Zeleného, právníka ze spotřebitelské organizace dTest, pravidlo číslo jedna zní – nikdy nenakupujte v e-shopu, na jehož stránkách nejsou uvedeny identifikační údaje provozovatele. Takový obchodník tím porušuje zákon.„S e-shopy, které na webových stránkách neuvádějí informace o provozovateli, máme velmi špatné zkušenosti. Většinou neumožňují platit dobírkou, což rovněž nevěstí nic dobrého. Zákazník, který pošle platbu předem na účet, se často slibovaného výrobku vůbec nedočká a internetová stránka za nějaký čas zmizí z povrchu zemského,“ upozorňuje Zelený.I v případě, že vám zboží doručí, může být chybějící identifikace prodejce, tzn., že není nikde uvedeno, kdo zboží prodává, velký problém. Přijde-li nekvalitní či jiná než objednaná věc, není ji totiž kde reklamovat, případně vrátit.Spoléhat pak můžete jen na ochotu prodejce komunikovat se zákazníky například prostřednictvím interaktivního formuláře nebo e-mailové adresy z webových stránek.„Stejně jako kdekoli jinde na internetu by se měl člověk při nákupu v e-shopu v první řadě řídit obyčejným selským rozumem. To znamená například neposílat peníze předem, pokud s vámi e-shop nekomunikuje, má nefunkční kontakty či není jasně specifikována celková částka objednávky včetně nákladů na dopravu,“ říká manažer portálu Zboží.cz Milan Šmíd.Podvodným e-shopům se podle něj člověk může vyhnout i díky internetovým cenovým srovnávačům, které by měly znát všechny zobrazované e-shopy. „V případě, že bude nakupující nespokojený se službami obchodu, má možnost zpětné vazby prostřednictvím formuláře pro hodnocení. Zkušenost předchozích zákazníků je totiž tím nejlepším vodítkem,“ dodal Šmíd.

Pozor na „sušenky“

Pokud prodejce nepochází z Česka, může být komunikace i případné vyřizování reklamací o to obtížnější. „Smlouva se spotřebitelem se sice bude řídit českým právem, to ovšem nezaručuje snadnou vymahatelnost nároků zákazníků,“ varuje Zelený.Jednou z indicií, že se jedná o neseriózní obchod provozovaný ze zahraničí, může být strojově přeložený text nabídky. „Na některých stránkách je použit automatický překlad. A tak například soubory cookies jsou v upozornění na jejich používání webovou stránkou přeloženy jako ‚sušenky‘,“ upozorňuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra při České obchodní inspekci (ČOI).Podle Tichoty se teď také množí případy, kdy si lidé objednali zboží z e-shopu s doménou .cz, psaného špatnou češtinou, za nímž se ukrýval prodejce z Číny, který dodal jiný či nekvalitní výrobek nebo nedodal nic. Často je navíc nutné platit clo, s čímž kupující nepočítal.„Když lidé chtějí problém řešit, mnohdy zjistí, že ani nevědí, komu peníze poslali. Když výrobek přijde, není přiložena faktura a na webových stránkách chybí jakýkoli identifikační údaj a kontakt,“ popisuje Tichota.Obezřetnost je vždy namístě rovněž tehdy, pokud se poohlížíte po značkovém zboží a obchodník inzeruje extrémně nízkou cenu. Ta ovšem nemusí znamenat výhodnou slevu, může se také jednat o padělek. „Prodejce si tak vždy předem dobře prověřte, například v obchodním či živnostenském rejstříku. Je také dobré věnovat pozornost recenzím ostatních zákazníků, kteří již mají s tímto obchodníkem nějaké zkušenosti,“ radí Zelený.

Kde se informovat

Při prověřování on-line prodejců před samotným nákupem lze využít informací na internetových stránkách ČOI v sekci „Rizikové e-shopy“, více rad je pak na www.evropskyspotrebitel.cz/ podvod.Organizace dTest pak nabízí bezplatnou službu pro ověřování důvěryhodnosti e-shopů na stránce

Češi si nejvíce spoří na penzi, když vidí stárnout své rodiče

Lidé si na stáří nejčastěji spoří prostřednictvím penzijního spoření. Peníze stranou si takto ukládá víc než polovina Čechů. Mnozí z nich ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče. Péče o rodiče i děti přitom výrazně zatěžuje jejich rodinné rozpočty.Průzkum Poštovní spořitelny ukázal, že mnozí Češi paradoxně začínají šetřit na penzi ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější. Prostřednictvím penzijního spoření si ukládá peníze na stáří 53 procent Čechů ve věku od 18 do 65 let. Nejčastěji si na penzi spoří lidé ve věku od 35 do 44 let a především od 45 do 54 let. V této věkové kategorií využívá penzijní spoření dokonce sedm z deseti oslovených.Ovšem právě lidé ve věku 45 až 54 let jsou podle výsledků průzkumů nejméně spokojení se svým životem. Jedním z důvodů této nespokojenosti jsou i finance.„Lidé kolem padesátky nejobtížněji vycházejí se svými příjmy, vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče,“ uvedla Marie Zemanová z ČSOB Penzijní společnosti.

Pětina Čechů nespoří vůbec

Průzkum ukázal, že si lidé začínají na penzi nejvíce spořit v období, kdy se musí vypořádat i s dalšími významnými výdaji. Mnoho z nich totiž ještě má děti, o které se musí starat, a zároveň od nich potřebují pomoc i jejich stárnoucí rodiče.„Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i finanční tísni. Z hlediska spoření na penzi je samozřejmě nejlepší začít co nejdříve, ale nakonec – jak se říká – je lepší začít pozdě, než vůbec nikdy,“ dodala Zemanová.Více než pětina Čechů, konkrétně 22 procent, nevyužívá žádný spořící nebo investiční produkt. Tři pětiny pak jako důvod uvádí, že jim spoření nedovoluje jejich finanční situace, téměř pětina se o možnosti zhodnocení svých úspor vůbec nezajímá a desetina dotázaných nemá důvěru v investice.Nejčastěji si vůbec nespoří právě padesátníci.

Státní dluh ke konci září klesl na 1,6 biliónu, na každého Čecha připadá 152 tisíc

Za první tři čtvrtletí letošního roku klesl státní dluh České republiky o 3,3 miliardy na 1,61 biliónu korun. Podle ministerstva financí jde o nejnižší částku od roku 2011. Na každého občana tak hypoteticky připadá dluh 152 000 korun.Na konci června státní dluh činil ještě 1,789 biliónu korun. „Plánovaný krátkodobý nárůst státního dluhu způsobený zvýšenou emisí státních pokladničních poukázek přinesl dodatečné příjmy ve výši 611 miliónů korun, které byly navíc v rámci řízení likvidity státní pokladny dále investovány a úročeny,“ uvedlo MF.Ekonom Komerční banky Marek Dřímal již dříve upozornil, že MF docílilo snížení dluhu tak, že naplánovalo pro druhé a třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů. „Zároveň všechny pokladniční poukázky (velmi krátkodobé dluhopisy), ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září,” uvedl.MF nyní eviduje státní dluhopisy a přijaté úvěry, se kterými nejsou a nebudou spojeny žádné úrokové výdaje, za 276,3 miliardy korun. To je 17,2 procenta státního dluhu. Na konci roku to bylo 12 procent.

Dluhopisy bez úrokových výdajů

V průběhu letošního roku MF prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 144,5 miliardy korun, z toho více než polovina nebude spojena s úrokovými výdaji.Ve zbytku roku bude muset MF podle Dřímala prodej dluhopisů zrychlit. V listopadu bude totiž muset stát splatit starý dluhopis za 70 miliard korun. Navíc se podle něj pro MF nevyvíjejí příznivě výnosy dluhopisů. „Výnos desetiletého dluhopisu v posledních dnech vystoupal až na 1,30 procenta, nejvyšší hodnotu od srpna 2014,” upozornil.Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.